ŽÁDOST O DOTACI Z OPERAČNÍHO PROGRAMU IROP na revitalizaci Kamencového jezera v Chomutově vznikla za přispění našich kolegů. Na základě zakázky od města Chomutov Jan Macháč, Jan Píša, Marek Hekrle a Jakub Mlejnek vypracovali povinnou přílohu dotační žádosti, ve které je nutné zhodnotit plánovanou investici z hlediska současných a budoucích klimatických rizik. Z prověření vyplynulo, že ačkoliv je oblast Chomutovska ohrožena klimatickými riziky spojenými s dlouhodobým suchem a vysokými teplotami, projekt na tato rizika vhodně reaguje adaptačními opatřeními. Pro posouzení zranitelnosti navrhovaných opatření kolegové využili dosavadní zkušenosti v oblasti vyhodnocování dopadů na ekosystémové služby. Více informací zde.

Nechcete, aby Vaše bakalářská nebo diplomová práce skončila v šuplíku?

Celostátní soutěž o nejlepší bakalářskou a magisterskou práci z oblasti životního prostředí opět hledá studentky či studenty bojující za ochranu přírody napříč vysokými školami v České republice. Soutěž podporuje mladé talenty a popularizuje výsledky jejich vědecké činnosti.

Pro koho: Pro ty, kteří a které úspěšně obhájili/y od 1. října 2022 nebo do konce září 2023 obhájí svou bakalářskou či magisterskou práci. Práce se musí zabývat životním prostředním ze společenskovědního pohledu.

Do kdy se přihlásit: 30. září 2023

Pokud jste autorkou/autorem takové práce, neváhejte se přihlásit na stránkách: czechenvithesis.cz.

Kniha „Modrozelená města: Příklady adaptačních opatření v ČR a jejich ekonomické hodnocení“ přináší do českého prostoru unikátní pohled, který ukazuje užitečnost propojení zelené a modré infrastruktury a jeho potřebnost pro zdravý organismus města. Nezbytnost adaptace na klimatické změny chápe jako příležitost, nikoli neřešitelný problém. Zaměřuje se na často přehlížené společenské a socio-ekonomické aspekty plánování a realizace jednotlivých opatření. Českému čtenáři srozumitelně zprostředkovává popis přínosů jednotlivých modrozelených realizací a jejich peněžní ocenění, a tím napomáhá vyvážit vynaložené investiční a provozní náklady.

V knize jsou prezentovány výsledky ekonomického hodnocení nákladů, přínosů a celospolečenské návratnosti celkem 15 opatření modrozelené infrastruktury z celé České republiky. Hodnoceny byly jak běžněji využívaná, tak inovativní řešení jako jsou například dešťové záhony, kořenová čistírna odpadních vod realizovaná jako součást zelené střechy nebo ozelenění tramvajových pásů pomocí rozchodníků.

Citace: Macháč, J.; Hekrle, M. a kol. (2022). Modrozelená města: Příklady adaptačních opatření v ČR a jejich ekonomické hodnocení. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP). ISBN 978-80-7561-405-6. 86 stran.

Publikace ke stažení.

Posuzování adaptačních opatření z pohledu ekosystémových služeb a ostatních přínosů

Města v České republice přijímají různá adaptační opatření, pomocí kterých se snaží zmírňovat negativní dopady klimatické změny jako je například tepelný ostrov, povodně, sucho nebo ztráta biodiverzity. Adaptačních opatření je však velké množství a na úrovni rozhodování měst vzniká nejistota při jejich výběru a posouzení jejich možné přínosnosti pro dané místo a podmínky. Současně v rámci omezených prostředků stojí města často před rozhodnutím, která opatření podpořit.

Cílem projektu bylo proto vytvořit nástroj pro hodnocení 20 hlavních skupin a přibližně 55 dílčích opatření běžně implementovaných v podmínkách hl. m. Prahy. V rámci projektu byla provedena rozsáhlá analýza poskytování dílčích ekosystémových služeb a obdobných užitků a podmínek a lokálních faktorů, které míru poskytování daných ekosystémových služeb v městském prostředí ovlivňují. Výstupem projektu je metodika a podpůrný nástroj v MS excel umožňující snadné bodové hodnocení opatření podle míry poskytování dílčích ekosystémových služeb a dalších užitků.

Ing. Jiří Louda, Ph.D. se stal další tváří série dokumentárních portrétů #PŘÍBĚHUJEP, v rámci které UJEP seznamuje veřejnost s významnými osobnostmi působícími na této univerzitě a tématy, které řeší. Jiří Louda se věnuje ekonomii životního prostředí a přispívá tak k tvorbě vhodných nástrojů, které pomáhají na národní i lokální úrovni spravovat a udržitelně regulovat přírodní zdroje. Specificky se zabývá ekosystémovými službami.

Srdečně Vás zveme ke shlédnutí snímku a k bližšímu seznámení se s významným členem týmu Ekonomie a životní prostředí právě zde:

S velkou lítostí oznamujeme, že 21. června 2022 opustila svou velkou akademickou rodinu ekonomka, prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc. IREAS měl tu čest do této rodiny patřit řadu let. Celou řadu z nás si osvojila, nasměrovala a podpořila ve významných momentech pracovního i osobního života. Uměla nás motivovat, zajímavými způsoby propojovat a v klíčovém momentě také vyslat směrem k větší samostatnosti. A my jí za to nepřestaneme být vděční.

Bylo těžké zasloužit si její respekt. Pokud ho však člověk získal, mohl si být jistý její kontinuální podporou a do určité míry i ochranou. To nám dávalo sílu pouštět se na tenký led a v konečném důsledku vedlo k lepším výsledkům a posilování celého týmu.

Jak napsal Svatopluk Čech v básni Dosti nás: “Malý ten, kdo má jen malý cíl“. Kdo Jiřinu znal, ví, že to nebyl její případ. Její život byl dlážděný velkými cíli, kterými mnoha z nás ukazovala cestu, jakkoli bylo někdy obtížné se po této cestě vydat. Vždy to však byla cesta kupředu, cesta za něčím novým, neokoukaným, často kontroverzním, ale vždy vpřed. Přešlapování na místě, absence vize, či dokonce zpátečnictví Jiřinu rozčilovalo.

Jiřina měla až nepříjemně často pravdu. Byla vizionářka a měla výborný odhad stran lidí, jejich vlastností a limitů. Její slova se často zprvu zdála nepravděpodobná, vše někdy svědčilo proti nim, ale dříve či později se naplnila. Nikdy ale neměla potřebu zdůraznit „Já jsem to říkala“, i když by si to lidé kolem ní často zasloužili.

Zemřela náhle v průběhu služební cesty v Rakousku během toho, co celý život nadšeně dělala – během výchovy nové generace mladých, mezinárodně úspěšných lidí, z nichž řada dnes patří mezi významné osobnosti vědeckého a společenského života.

Jiřino, budeš nám všem moc chybět!

Tým IREAS

Pomozte nám vrátit přírodu do měst! 
Tým mladých odborníků a odbornic ze dvou českých univerzit (ČVUT a UJEP) chystá rozšířený dotisk úspěšné metodiky Voda ve městě, která se věnuje udržitelnému hospodaření s dešťovou vodou. O práci nejen našich kolegů Honzy Machače a Marka Hekrleho, ale i celého multioborového týmu pod vedením Martiny Sýkorové jsme vás už několikrát informovali.

Dnes máte jedinečnou možnost si knihu pořídit právě zde: https://www.hithit.com/cs/project/10774

Distanční výuka si žádá jiné metody a jim uzpůsobený obsah. Postupně jsme provedli modifikaci stávajících aktivit vyvinutých IREASem v rámci projektu Wat.Edu a přistoupili k tvorbě nových, které by šly aplikovat při distanční výuce. Cílem bylo v lepším případě nahradit, případně doplnit frontální výuku v rámci distanční výuky a zároveň žáky a žákyně motivovat k samostudiu a rozvíjet jejich kompetence v širším hledisku, než jen umět zapnout online výuku např. přes program MS Teams. Výsledkem naší snahy je nová publikace, která obsahuje set námi vyvinutých a společně se školami otestovaných aktivit vhodných pro použití nejen při distanční výuce. Každá aktivita obsahuje stručnou charakteristiku a dále detailnější popis, jak ji v distanční výuce implementovat. Publikace je dostupná v češtině a v angličtině.

Tým Ekonomie a politiky životního prostředí se aktivně podílel na loňském ročníku evropské konference Ecosystem Services Partnership (ESP). Jiří Louda a Jan Brabec řídili její část zabývající se preferencemi lidí vůči přírodě blízkým opatřením a Marek Hekrle s Janem Macháčem následně prezentovali výsledky šetření odhalující preference obyvatel vůči těmto opatřením v české krajině. V reakci na toto sdílení zkušeností se nám posléze podařilo navázat spolupráci s kolegy z Belgické Vrije Universiteit. Její zástupkyni a účastnici konference Amy Phillips náš dosavadní výzkum zaujal natolik, že nás oslovila s nabídkou vzájemné spolupráce.

Amy Phillips je geografka, která se v rámci svého doktorského studia zaměřuje na přínosy prvků zeleně v městském prostředí a tím, jak se jejich vnímání liší mezi různými skupinami obyvatel. Z úvodních setkání s Amy vyplynula vhodnost porovnat, jak se vnímání přínosů a preference obyvatel vůči přírodě blízkým řešením liší mezi českými a belgickými městy. Výsledkem úvodních online setkání pak byla odborná čtrnáctidenní stáž, kterou Amy v IREAS na přelomu srpna a září absolvovala. V rámci této stáže podpořené iniciativou LAND4FLOOD COST Action začal náš tým intenzivně pracovat na sdílení vzájemných zkušeností a dosavadních zjištění v této oblasti výzkumu. Výsledkem této stáže byl zejména základ pro vědecký článek, který bude komparovat dosavadní výsledky mezi českými a belgickými městy, ale i příslib budoucí spolupráce. Kromě toho pak měla Amy Phillips možnost poznat IREAS a jeho členy a členky i více neformálně v rámci několika teambuildingových akcí.

I přes nadále komplikované možnosti osobního setkávání jsme v IREAS i v rámci celého networku e-academia.eu rozvíjeli řadu výzkumných a vzdělávacích projektů a dalších aktivit z oblasti ekonomie a politiky životního prostředí. Ty nejvýznamnější z nich jsou shrnuty v letošním druhém Newsletteru.

Tentokrát se v něm zaměřujeme na představení našich analytických aktivit v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie formou agrofotovoltaických elektráren. Dále rozvíjíme také téma udržitelné dopravní mobility, které v newsletteru představujeme ve vztahu k dopravnímu chování návštěvníků chráněných území v ČR. Pokračují také aktivity, které se zabývají ochranou před povodněmi. V newsletteru tentokrát přibližujeme i naši mezinárodní spolupráci na téma „ochota lidí platit za pojištění proti povodnímv Albánii, Severní Makedonii a Černé Hoře“.  O těchto a dalších aktivitách a výstupech (Zprávě pro klíčové aktéry č. 3, vědeckých článcích a konferencích) se můžete dočíst v novém newslettru 2/2021, který je ke stažení zde.

Čemu se v posledních měsících věnoval tým ekonomie a politiky životního prostředí? O svých činnostech informuje v novém newslettru. Úvodní stranu věnujeme hospodaření s dešťovou vodou. Zabývali jsme se tématem, které ve společnosti silně rezonuje, a to tím, jak efektivně využívat dešťovou vodou v situacích, když je jí nedostatek nebo naopak přebytek. Tématu se věnujeme jak z odborného hlediska, například jsme ve spolupráci s kolegy z ČVUT vydali metodiku Voda ve městě, tak z hlediska popularizačně vzdělávacího, kdy jsme součásti metodiky prezentovali na několika akcích – konference, publikovali jsme odborné i popularizační články aj. V newsletteru se můžete dále dočíst o komunitním zahradničení, litteringové studii nebo novém projektu s názvem Obec mluví o vodě: Komunikace implementace opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Aktuální newsletter 01/2021 je ke stažení zde.

Tým společnosti IREAS úspěšně dokončil přeshraniční česko–slovenský projekt BESKYDY, v rámci kterého jsme se v uplynulých letech zabývali řešením obnovy biodiverzity a ekosystémových služeb lesů Beskyd, které jsou ohroženy klimatickou změnou. V rámci projektu jsme nejen zjišťovali vnímání rizik spojených s klimatickou změnou místními samosprávami, obyvateli, podnikateli a dalšími organizacemi, ale také vnímaní jednotlivých přínosů lesních porostů.
Na základě těchto poznatků jsme navrhli nejvhodnější adaptační opatření a postupy na zmírnění dopadů klimatické změny. Tyto kroky směrovaly nejen do oblasti udržitelného lesního hospodaření a vodního managementu lesů, ale také do oblasti podpory biodiverzity a způsobů ochrany cenných přírodních lokalit.  Nedílnou součástí byla také navržení institucionálního zabezpečení spolupráce mezi klíčovými aktéry.
V rámci projektu jsme také společně s našimi partnery s CzechGlobe a NLZ Zvolen vytvářeli web-mapovou aplikaci, která pomocí interaktivních simulací umožňuje zobrazovat předpokládaný vývoj klimatu na území Beskyd v následujících desetiletích a jeho dopad na lesy v tomto přeshraničním území. Aplikace Lesy Beskyd a klimatická změna poskytuje prognózy budoucího vývoje klimatu, biodiverzity, lesů a ekosystémových služeb na období 2020-2080. Aplikace také umí simulovat odhadované dopady změny klimatu na dřevinnou skladbu, akumulaci uhlíku, biodiverzitu, estetickou hodnotu lesa a ekonomickou hodnotu lesa pro čtyři alternativní způsoby hospodaření v lesích a dva různé uvažované scénáře vývoje klimatu.
Kolegové z NLC také připravili pilotní projekt přeměny stejnověkého smrkového lesa na různověký přírodě blízký les na pilotním objektu Velký Polom. Cílem pilotního projektu je prakticky demonstrovat nejprogresivnější způsob adaptace lesů na změnu klimatu.
Více se o přeshraničním projektu financovaném z programu INTERREG V-A SK-CZ 2014-2020 dozvíte z našich webových stránek projektu na tomto odkazu.

V únoru se naši kolegové zapojili do popularizace vědy a vydali příspěvek v časopise Zahrádkář. Článek se zabývá ekonomickou analýzou přínosů komunitních zahrad nejen z pohledu jejích členů, ale celé společnosti. Autoři vychází z vlastního výzkumu provedeného v komunitní zahradě Kuchyňka (Praha 8) v rámci něhož se zaměřili na hodnocení přínosů komunitní zahrady v podobě tzv. ekosystémových služeb. Výsledky prokazují, že přínosy komunitních zahrad převyšují náklady na její vybudování a provoz a lze je tedy z pohledu společnosti považovat za ekonomicky efektivní. Navíc však výzkum ukázal, že samotní členové si tak velkých přínosů vědomi nejsou. V takovém případě mohou výsledky výzkumu sloužit jako podklad pro územní a městské plánovače, kteří by mohli budování komunitních zahrad více podporovat.