V listopadu 2021 byl zahájen projekt s názvem ‘Lost Millennials – Transnational research network for the evaluation of initiatives targeting 25+NEETs’. Jeho hlavním cílem bylo podpořit úspěšnou integraci specifické skupiny mladých lidí ve věku 25-29 let, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání a odborné přípravy (25+ NEETs), do pracovního procesu nebo do systému vzdělávání a odborné přípravy. Projekt se zaměřil na rozšíření znalostí o dopadech iniciativ v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti na tuto cílovou skupinu a na budování kapacit pro provádění studií dopadů. Tento projekt, který realizovalo konsorcium 13 partnerů z celé Evropy, byl ukončen na začátku roku 2024. Mezi hlavní úspěchy projektu patří:

výzkumné aktivity a souhrnné zprávy

šíření informací o výsledcích a závěrečná konference

založení nadnárodní výzkumné sítě

Více informací naleznete v závěrečné tiskové zprávě zde: 

Pojmem 25+NEET se označují mladí lidé ve věku 25–29 let, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. V rámci projektu “Lost Millennials” v minulém roce došlo k mapování situace této skupiny ve 13 partnerských zemích.

Klasifikací zemí podle míry NEET 25+ se podařilo identifikovat podobnosti a rozdíly mezi zeměmi s nízkou, střední nebo vysokou mírou NEET 25+. Na základě výstupů bylo také možné odhalit důvody pro vznik 25+ NEETs a upozornit na význam opatření ke snižování míry NEET.

Například v zemích s nízkou mírou 25+NEET (Malta, Island, Norsko) se NEETs většinou nemohou účastnit trhu práce nebo vzdělávání kvůli svému zdravotnímu stavu. Zatímco v zemích s vysokou mírou 25+NEETs (Španělsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko) tyto osoby trpí strukturou a dynamikou místních/regionálních trhů práce.

Zajímá Vás více? Pak navštivte web projektu, na kterém je uveřejněna celá studie: https://lostmillennials.eu/wp-content/uploads/2023/01/Lost-Millennials_Transnational-research-report-on-the-situation-of-25-NEETs.pdf.

Gratulujeme našemu kolegovi Ing. Vojtěchu Dvořákovi (studijní program Regionální rozvoj, školitel: prof. Ing. Martin Pělucha, Ph.D.), který byl úspěšně vybrán vědeckou radou Nadačního fondu Neuron pro účast v programu Neuron & IOCB Tech Internships in Israel. Ing. Vojtěch Dvořák byl vybrán základě zaměření svého výskumu: Human Capital and its Systematic Stimulation (Measuring of Human Capital and Examples of Good Practice from Israel’s Systematic Development of Human Capital in High-tech Industry).

Cílem programu je přenesení zahraničních poznatků do české vědy. Vybraní účastníci budou v průběhu dvouměsíční zahraniční stáže v Izraeli pracovat na vlastním výzkumu a navíc poznají izraelský vědecký ekosystém se zaměřením na aplikovaný výzkum, komercializaci a transfer. Program je unikátní v tom, že studenty jakýchkoliv oborů díky kontaktům a vazbám správně nasměruje na nejlepší izraelské univerzity a jejich profesory. A tím jim zajistí, že z dvouměsíčního pobytu vytěží pro svoji práci maximum.

Více o programu Neuron & IOCB Tech Internships in Israel se dozvíte zde.

V rámci projektu Lost Millennials vyšel nový newsletter, který informuje o aktualitách a dosažených výsledcích. Projekt „Lost Millennials“, financovaný z Fondu EHP a Norských fondů pro zaměstnanost mládeže, je realizován s cílem podpory pracovního začlenění skupiny 25+ NEETs (tj. osoby starší 25 let, které se nepřipravují na výkon budoucího povolání a jsou nezaměstnané).

Newsletter informuje o nadnárodních setkání všech členů konsorcia, které se konaly v letech 2021 a 2022 v norském Bodo a španělském Burgosu. Na těchto setkáních měli členové možnost účastnit se workshopů a školení na téma evaluací, způsobech hodnocení iniciativ a dalších průřezových témat. IREAS vedl školení na úvod do problematiky evaluací během červnového setkání v Bodo, které bylo nezbytné pro navazující aktivity.

Během letních měsíců potom pod vedením IREAS probíhalo mapování iniciativ na podporu 25+ NEETs v jednotlivých partnerských zemích. Na to bylo během podzimu navázáno rešerší evaluací ke dříve zmapovaným iniciativám. Na přelomu roku 2022 a 2023 byl pod záštitou IREAS vytvářen tzv. „synthesis report“, jehož cílem je shrnutí hlavních zjištění na základě provedených mapování ve členských zemích jednotlivými partnery.  V současné době probíhá finalizace tohoto reportu, kdy IREAS úzce spolupracuje se slovenskou SBA. Již brzy bude report o evaluačních praktikách k dispozici.

Více informací o projektu a další výstupy z projektu nalezete na https://lostmillennials.eu

V našem novém newsletteru se můžete dočíst o několika zakázkách realizovaných pro Ministerstvo zemědělství, kdy IREAS pomáhal s nastavením podpor v OP Rybářství pro období 2021-2027 a v další zakázce vypracoval ex-ante hodnocení návrhu program aplikovaného výzkumu. Výčet operačních programů doplní hodnocení program Interreg Česko – Polsko pro Evropskou komisi. Dočtete se také o pokračování dlouhodobého projektu „Ztracení mileniálové“. Newsletter 01/2021 naleznete ke stažení zde.

Prof. Martin Pělucha, člen pracovní skupiny Evaluace a regionální politika, sestavil krátký souhrnný článek pro Svaz měst a obcí ČR k tématu možností obcí v politice rozvoje venkova EU v období 2023 – 2027.

Článek je zaměřen jednak na obecná východiska strategického plánování EU a aktuálních geopolitických výzev a zároveň představuje výčet klíčových možností pro financování v rámci plánovaných plošných a projektových intervencí politiky rozvoje venkova EU. Celý příspěvěk naleznete zde: 

Ještě před létem dokončil tým IREAS Ex ante hodnocení návrhu programu aplikovaného výzkumu MZe na období 2023 – 2032, který navazoval na program ZEMĚ a Koncepci výzkumu MZe na roky 2023-2032 pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Cílem evaluace bylo podpořit efektivní nastavení programu na základě provedených analýz. Na základě desk research a polostrukturovaných rozhovorů byla provedeno hodnocení zaměření programu, jeho cílů, intervenční logiky, očekávaných přínosů, výsledků a dopadů, výdajů, monitoringu, vymezení příjemců podpory, způsobu výběru a hodnocení projektů a vymezení rizik. Ex ante hodnocení pro jednotlivé oblasti bylo vyhotoveno prostřednictvím zodpovězení celkem dílčích 25 evaluačních otázek. Na základě jejich hodnocení tým IREAS vypracoval v závěru evaluační zprávy konkrétní doporučení směřujících k odstranění identifikovaných nejasností či nedostatků programu. Zakázka byla realizována pod vedením Martina Špačka a zapojili se do ní prof. Martin Pělucha, Marie Kudrnová a Adriena Turková.

IREAS realizoval v prvním pololetí tohoto roku dvě významné zakázky pro Ministerstvo zemědělství ČR, konkrétně pro Řídící orgán Operačního programu rybářství. Obě zakázky se týkaly v současné době zcela zásadních otázek nastavení způsobilých výdajů, jejich evaluaci v kontextu situace na trhu a nastavování finančních limitů. Zatímco první projekt byl specificky zaměřen na problematiku recirkulačních zařízení a dále také na možnosti budoucí podpory akvaponií (včetně nastavení technologických parametrů pro podpory), tak druhý projekt se zaměřil na všechna ostatní plánovaná opatření ve výše uvedeném operačních programu a revizi či doplnění finančních limitů.

Konkrétní specifika obou projektů:
•    Recirkulační zařízení a Akvaponie v OP Rybářství 2021-2027
Předmětem veřejné zakázky bylo nastavení definic týkajících se recirkulačních zařízení a líhní („intenzivní akvakulturní systémy“), nastavení číselníku způsobilých výdajů opatření 2.1.3 Investice do intenzivních akvakulturních systémů OP Rybářství 2021–2027 (zahrnující Akvaponie) včetně finančních limitů; dále pak stanovení minimálních technických parametrů chovného zařízení tak, aby podané nabídky v rámci veřejných zakázek byly porovnatelné; a nakonec nastavení hodnotících kritérií opatření 2.1.3 Investice do intenzivních akvakulturních systémů včetně Akvaponických zařízení.

•    Finanční limity OP Rybářství 2021–2027
Předmětem plnění zakázky byla revize již existujících finančních limitů/podlimitů, doplnění finančních limitů/podlimitů a rozšíření číselníku o nové položky tam, kde je to vhodné. Všechna dílčí plnění se týkají číselníků způsobilých výdajů a finančních limitů způsobilých výdajů pro aktivity 2.1.1 Inovace, 2.1.2 Investice do akvakultury a 2.2.2 Zpracování produktů OP Rybářství 2021–2027.

Odpovědný manažer a kontaktní osoba: prof. Ing. Martin Pělucha, Ph.D.

Ve dnech 8. a 9. června 2022 proběhlo první face-to-face setkání partnerů mezinárodního projektu financovaného z Norských fondů s názvem: „Lost Millennials – Transnational research network for the evaluation of initiatives targeting 25+ NEETs“. Tým IREAS se s ostatními spolupracovníky vydal až za polární kruh, do norského Bodø.

Projekt „Lost Millennials“, financovaný z Fondu EHP a Norských fondů pro zaměstnanost mládeže, je realizován s cílem podpory pracovního začlenění skupiny 25+ NEETs (tj. osoby starší 25 let, které se nepřipravují na výkon budoucího povolání a jsou nezaměstnané).

Během dvoudenního setkání měl každý z partnerů konsorcia možnost se účastnit týmových workshopů a školení. Právě zástupci IREAS zde vedli jednodenní školení zaměřené na evaluace, během kterého mohli sdílet své dlouholeté expertní zkušenosti. Mimo jiné proběhla živá diskuse nad výstupy z dokončených aktivit a plánováním dalšího postupu v rámci projektu.

Nyní je IREAS leadrem dílčí části projektu, tzv. „Work Package 5“, jehož cílem je zmapování realizovaných iniciativ či programů zaměřených na problematiku 25+ NEETs napříč partnerskými zeměmi a jejich evaluace. Klíčová zjištění budou poté předmětem diskuse během zářijového partnerského setkání ve Španělsku.

Více informací o projektu naleznete na oficiálním webu projektu, facebookových stránkách či LinkedIn.

Experti IREAS vyhodnotili v dubnu 2022 připravovaný Program Interreg Česko-Polsko 2021-2027 a to z hlediska jeho nastavení a reflexe klimatických opatření. Evaluace je prováděna pro Evropskou komisi (DG Clima) v rámcovém evaluačním kontraktu, který koordinují evaluační společnosti COWI A/S (Dánsko) a M&E Factory GmbH (Rakousko). IREAS centrum, s. r. o. naplňuje dílčí aktivity tohoto projektu za Českou republiku formou subdodávky.

Operační program (Interreg VI-A) Česko-Polsko identifikuje klíčové rozvojové výzvy a potřeby politiky přeshraniční spolupráce, přičemž na začátku dokumentu je věnována pozornost důsledkům pandemie COVID-19 pro klíčové sektory hospodářství přeshraničních regionů. Dále jsou specifikovány nové otázky týkající se evropské strategie Zelené dohody pro Evropu a příslušné potřeby pro další rozvoj. Program předpokládá, že se mohou opakovat scénáře v omezování socioekonomického života ve společnosti v důsledku dalších pandemických vln variant nemoci COVID-19. Jedním z dotčených odvětví je cestovní ruch, který byl ovlivněn dočasným uzavřením hranic v letech 2020 a 2021 a protiepidemickými opatřeními v obou zemích. To má za následek nárůst nezaměstnanosti a strukturální problémy v české a polské ekonomice. Proto bude nezbytné diverzifikovat ekonomiku příhraničních oblastí (tj. podpora malých a středních podniků), dále rozvíjet sektor služeb, zejména v těžce zasaženém cestovním ruchu. Východiska programu dále zdůrazňují potenciál ekonomické transformace v rámci výše uvedené evropské strategie. Přínosem hodnocených příhraničních regionů k ambiciózním cílům bude především podpora biodiverzity, boj proti znečištění životního prostředí a přechod na oběhové hospodářství. Změna klimatu představuje nové výzvy pro opatření v oblasti přeshraničního krizového řízení. Překonávání historických stereotypů mezi českou a polskou komunitou stále zůstává dlouhodobou prioritou programu.
Evaluace poskytla řadu dílčích doporučení týkajících se upřesnění nebo i doplnění intervenčních oblastí, neboť jednotlivé specifické cíle popisují opatření s různou mírou podrobnosti. I přes jednoznačná specifika programu v jeho zaměření bylo doporučeno posílení některých klimatických výdajů, např. podporovat klimaticky neutrální modely cestovního ruchu v souvislosti s možnostmi řešení klimatických opatření (např. ekologické inovace, technologie šetrné k životnímu prostředí v cestovním ruchu, nebo aktivity se zaměřením na formy digitalizace dopravy s vazbou na snižování emisí skleníkových plynů).

Experti IREAS vyhodnotili na přelomu listopadu a prosince 2021 připravovaný Program pro konkurenceschopnost a soudržnost 2021-2027 a to z hlediska jeho nastavení a reflexe klimatických opatření. Hlavním důvodem této evaluace českými experty bylo vytížení národních evaluátorů v Chorvatsku v hodnocení dalších programů pro nové období. Experti IREAS souhlasili s mimořádnou výpomocí v této evaluaci, která je prováděna pro Evropskou komisi (DG Clima) v rámcovém evaluačním kontraktu, který koordinují evaluační společnosti COWI A/S (Dánsko) a Metis GmbH (Rakousko). IREAS centrum, s. r. o. naplňuje dílčí aktivity tohoto projektu za Českou republiku formou subdodávky, nicméně může svými evaluačními kapacitami vypomoci i dalším členským státům EU.

Hlavním cílem programu je posílit ekonomiku prostřednictvím digitálního a ekologického přechodu, digitalizovat veřejnou správu, zlepšit konektivitu a mobilitu v celé Chorvatské republice a posílit kvalitu života obyvatel. Socioekonomický rozvoj a ochrana životního prostředí v Chorvatsku jsou významně řešeny z fondů EU. Pandemie COVID-19 a dvě ničivá zemětřesení výrazně změnily tempo hospodářské obnovy po velké hospodářské krizi a vedly k recesi v roce 2020. Pandemie jasně ukázala nedostatečnou diverzifikaci hospodářství a převahu odvětví s nízkou produkcí, což činí ekonomiku obzvláště zranitelnou vůči vnějším šokům. Strukturu hospodářství charakterizuje významný podíl služeb a závislost na cestovním ruchu, které silně trpí dopady pandemie COVID-19. Vzhledem k relativně slabým veřejným financím a nutností řešení veřejného dluhu, existuje velký potenciál pro využití fondů EU.

Program je velmi komplexní a skládá se z celkem 19 specifických cílů, z nichž 9 má jasně definované výdaje na oblast klimatu. Program jako celek je ve svých specifických cílech nastaven správně a je také vyvážený z hlediska stanovených finančních alokací. Hodnocení však přineslo řadu dílčích doporučení týkajících se doplnění intervenčních oblastí, neboť jednotlivé specifické cíle popisují řadu opatření s různou mírou podrobnosti, ale některá z nich nejsou dostatečně podchycena klimaticky relevantními intervenčními oblastmi.

Základní anotace evaluačního projektu:
Název projektu: Mainstreaming of climate change mitigation and adaptation in European Regional Development Fund and Cohesion Fund Programmes 2021-2027 Lot 1 (Contract number: CLIMA.A.3/C.3.C.1/SER/2019/0014)
Zadavatel: Evropská komise
Realizátor: COWI A/S (Dánsko); Metis GmbH (Rakousko). IREAS centrum, s. r. o. naplňuje dílčí aktivity tohoto projektu za Českou republiku formou subdodávky.
Kontakt: doc. Ing. Martin Pělucha, Ph.D. (pelucha@ireas.cz)

Velmi uznávaný člen týmu Evaluace a regionální rozvoj doc. Ing. Martin Pělucha, Ph.D. získal dne 2. 2. 2021 na jednání Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze Cenu rektora VŠE za prestižní publikaci. Publikace má název „Rural Development in the Digital Age: Exploring Neo-Productivist EU Rural Policy“ a byla sestavena doc. Martinem Pěluchou a prof. Edwardem Kasabovem, přičemž dvě dílčí kapitoly zpracovala RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D. a také prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Za rok 2020 byly v rámci tohoto ocenění hodnoceny i další monografie akademických pracovníků VŠE publikované v zahraničních nakladatelstvích (Routledge a Palgrave Macmillan), a v kontextu této konkurence renomovaných zahraničních nakladatelství se výše uvedená publikace umístila na 1. místě v této soutěži (výsledky hodnocení jsou ZDE).

Kniha „Rural Development in the Digital Age: Exploring Neo-Productivist EU Rural Policy“ byla publikována britským nakladatelstvím Routledge a je zaměřena na teoretické i praktické souvislosti politiky rozvoje venkova EU v rámci období 4.0. Publikace je určena nejen pro výzkumné pracovníky a tvůrce politik v oblasti politiky venkova, regionálních studií, ekonomické geografie a politiky EU, ale také pro pokročilé studenty zejména doktorských studijních programů. Objednat si ji můžete zde.

Ve dnech 1. a 2. prosince 2021 proběhl kick-off meeting nového mezinárodního projektu financovaného z Norských fondů s názvem: „Lost Millennials – Transnational research network for the evaluation of initiatives targeting 25+ NEETs“. Podle původního plánu měl meeting proběhnout v sídle koordinátora projektu institutu HÉTFA v Budapešti, ale s ohledem na aktuální situaci s Covid-19 v evropských zemích nakonec setkání proběhlo intenzivní on-line formou (včetně využití interaktivních on-line nástrojů pro řízení diskuse a brainstormingu).

Projekt je zaměřen na tzv. „ztracené miléniály“, v jehož rámci budou analýzy a výzkum zaměřeny na pravidelně opomíjenou skupinu generace miléniálů. V odborné literatuře i ve strategických dokumentech na národních úrovních se označují pod zkratkou NEET („Not in Education, Employment or Training“). Jedná se o mladé lidi ve věku 25-29 let, kteří nestudují, nepracují ani se na zaměstnání nepřipravují a živí je především rodiče.

V rámci setkání se diskutovaly nejen organizační záležitosti projektu, ale zejména nastavení a plán aktivit v jednotlivých tématických blocích (workpackages). Za IREAS se aktivně účastnili Petr Fanta, Martina Kubíková, Martin Pělucha a Vojtěch Dvořák, kteří budou koordinovat a řešit „WP 5 Mapování iniciativ a postupů hodnocení“.

Výzkumný tým pod vedením doc. Ing. Martina Pěluchy, Ph.D. uspěl v letošním udílení Ceny rektora VŠE za prestižní publikaci 2021 v kategorii článek a získal 3. místo. Výsledky letošního ročníku udílení cen jsou dostupné zde:

Odborný článek s názvem „Expanding the ontological horizons of rural resilience in the applied agricultural research policy: The case of the Czech Republic“ byl publikován v prestižním zahraničním odborném periodiku Journal of Rural Studies, který vykázal v roce 2020 nadprůměrně vysokou úroveň impact faktoru (tj. IF=4,849) ve srovnání s jinými odbornými periodiky v oboru. Tento odborný článek je dedikován na výzkumný projekt GAČR (č. 20-17810S), který je realizován na Katedře regionálních studií, Národohospodářské fakulty VŠE Praha (období řešení 2020 – 2022) – název projektu – „Odolnost venkova v kontextu trendů digitální propasti mezi městy a venkovem“.

Autoři představují kritickou analýzu a diskusi nedostatečně reflektované tématiky odolnosti (resilience) venkovských oblastí v rámci politiky aplikovaného zemědělského výzkumu. Základem příspěvku je zhodnocení a kritická reflexe relevance politiky aplikovaného zemědělského výzkumu pro potřeby zemědělské praxe na národní úrovni a také z pohledu obecných trendů v potřebách zemědělského výzkumu vymezených na úrovni EU. Zvláštní pozornost je věnována příkladu České republiky a mezinárodní komparaci situace v zemích střední Evropy. Výsledky ukazují určitou uzavřenost národního systému zemědělského výzkumu z hlediska podpory tradičních témat souvisejících s vytvářením inovací a posilováním environmentální dimenze konvenčního zemědělství. Naopak kontextové trendy vymezené na úrovni EU jsou v hodnocených národních přístupech aplikovaného zemědělského výzkumu velmi slabé (zejména role digitalizace, zemědělství 4.0 a širší aspekty rozvoje venkovských oblastí). Největší výzvou pro budoucí aplikovaný zemědělský výzkum bude rozvíjet roli zemědělství v kontextu širších aspektů odolnosti (resilience) venkova.